O knize: rok / Zde je druhý pokus o realizaci autobiografického projektu Heydara Jemala, nedokončeného za jeho života. Každý příběh v knize je kompilací fragmentů z několika desítek videonahrávek monologů, dialogů a mnohostranných rozhovorů, které Džemal zanechal. Tato verze projektu se zásadně liší od dříve vydané knihy, která je prostě chaotickou sbírkou výtisků vydaných kompilátory jako „diktát autora“ V „Zahradách a pustinách“ jsou obrázky ze života chlapce z A rodiny poválečné moskevské nomenklatury (Džemalův dědeček je „stalinský Baskak“ Leonid Shapovalov, ředitel Malého divadla) jsou nahrazeny barvitými skečemi o ústředních postavách moskevského intelektuálního undergroundu 60.-80. Pak Moskva nečekaně, ale zcela organicky ustupuje Tádžikistánu a je nám odhalen původ islámského obrození v postsovětském Rusku. Úvahy vetkané do memoárů nám odhalují dynamiku intelektuálního růstu od spontánního nietzscheovství k hegeliánství a dále přes francouzský tradicionalismus až ke konečnému bodu duchovního hledání – k abrahámovskému monoteismu, včetně těch, které jsou zmíněny v text A.V. Jurasovského, V. Kozlovského, I. Dudinského. Zjevná nedokončenost projektu autora nám nebrání užít si Dzhemalova slova - pronikavá, šokující, někdy prostě vytahující koberec zpod nohou současných odborníků na „objektivní svět“».